Fejeton: Moji kamarádi a veřejné mínění

Na některé věci mám své vlastní mínění. Na některé věci mám svůj vlastní názor. A dokonce o některých věcech můžu říct, že o nich mám své vlastní přesvědčení. Není žádná ostuda vycházet s těmihle mými kamarády ven, když se ví, jak se který chová a do jaké společnosti patří.

Když něco míním, tak ať si to klidně řeknu, ale měl bych poslouchat, když někdo míní něco jiného, nebo když dokonce má někdo na něco názor. Takový názor bývá totiž podložen argumentem. To je velmi zajímavá věc takový argument, který má hlavu a patu. Z mínění se tak hned stává názor a před tím musí každé slušně vychované mínění srazit podpatky, sklapnout svou pec a poslouchat tu učenou disputaci. Je to jednoduché, když potká slušné mínění názor – tam každý ví, kde je jeho místo.

Mnohem horší je, když potká názor jiný názor. To se pak stane, že jeden názor vytáhne takový argument a druhý názor vytáhne jiný argument. A argumenty padají na stůl jak listy při mariáši. Někdo občas vytáhne trumf a někdo jiný zase kudlu a nakonec všichni skončí ve rvačce pod stolem. A slušné mínění na to vyjeveně kouká, takhle se chovají ty názory podložené argumenty? To se pak mínění nemůžete divit, že nad nimi mávne rukou a příště, když potká nabubřelý názor, radši na něj vyplázne jazyk, než aby mu slušně hezký den vinšovalo.

Když mínění zhrubne, často se stává, že si začne říkat přesvědčení. Přesvědčení to je takové mínění, které se tváří, že může uhrát durch a přitom ani neví, kolik karet je potřeba do hlášky. Vykřikuje na všechny strany a nedbá ani namyšlených názorů ani slušných mínění a jen čeká, kdy zas vypukne nějaká rvačka.

Teď už asi víte, kterého kamaráda si vzít do té které společnosti. Jen vám musím dát jedno varování na závěr. Někdy se stává, že do hospody přijde veřejné mínění. To je parťák, kterého má každý v oblibě. Od každého se nechá pozvat na panáka rumu, každému všechno odkývá a opije kdekoho, až vidí trojitě. Většinou pak všichni končí pod stolem a budí je až východ slunka. Občas se ale stane, že všichni táhnou společně domů s veřejným míněním v čele. Řvou v ulicích, rozbíjejí okna a někdy z toho kouká i nějaký mord. Proto až půjdete zase ven se svými kamarády, dávejte si pozor na tohle vypečené veřejné mínění.

Fejeton vznikl v rámci předmětu Sociologie veřejného mínění a je inspirován textem Karla Čapka Vlastní mínění.

Vývoj zahraniční internetové diskuze aneb nástup uprchlické krize

Že současná diskuze o uprchlících je opravdu velká, je jasné každému. Zajímavou otázkou ovšem je, jak hodně velká je v porovnání s druhým významným zahraničním tématem současného roku - válkou na Ukrajině.

V minulém článku, který se zabýval strukturou zahraniční diskuze na iDNES byly přítomny tři výrazné skupiny - proruská, prozápadní a protiislámská (respektive protiuprchlická). Ve všech zatím uběhlých měsících roku 2015 je struktura skupin velmi podobná. Protiislámská skupina leží názorově mezi prozápadní a proruskou skupinou s tím, že většinou má o něco blíže ke skupině proruské.

Jediné, co se zásadně ve struktuře mění, je velikost skupin v jednotlivých měsících:

Z grafu je nádherně vidět, jak v průběhu roku postupně ustupovalo téma konfliktu na Ukrajině a do popředí se dostala uprchlická krize. V lednu byla protiislámská skupina poměrně početná kvůli útoku na Charlie Hebdo. Aktivita diskutujících naladěných proti islámu až do března klesá a pak se začíná opět zvedat s nástupem tématu uprchlické krize. Pokles činnosti všech skupin v červenci je minimálně z části způsoben trávením dovolené příjemnějším způsobem než v diskuzi pod zprávami.

To, že v grafu není žádná proislámská skupina, neznamená, že by nikdo tyto postoje nezastával. Zaprvé v některých měsících se daří tuto skupinu identifikovat, ale je velmi malá. Za druhé část z prozápadních diskutujících zastává i proislámské postoje, ale nejsou pro ně v diskuzi prioritou (tou je konflikt na Ukrajině a Miloš Zeman). Podrobnější informace najdete v minulých článcích.

Za povšimnutí také jistě stojí, že na iDNES jsou prozápadní diskutující stabilně v převaze nad proruskými. Z tohoto pohledu silná podpora průjezdu vojsk USA v březnu není až tak překvapivá, jak někteří z internetových diskuzí usuzovali.

Zdá se, že nastolené uprchlické téma není zas tak veliké. Když sečteme například obě názorové skupiny věnující se konfliktu na Ukrajině v únoru, dostaneme výrazně větší číslo, než je protiislámská skupina v září, kdy bylo zatím uprchlické téma na vrcholu. Tento závěr by byl ovšem mylný, protože zde se jedná pouze o počty členů aktivního diskuzního jádra. Pokud se podíváme na vývoj lajků udělených těmto skupinám, dostaneme trochu jiný obrázek:

Raketový nárůst počtu lajků v srpnu a v září přes hranici 400 000 (a to pouze u zahraničních článků) je v tomto roce naprosto bezprecedentní a ukazuje, jak velkou morální paniku česká veřejnost právě prožívá. Podpora protiislámské skupiny v lednu nebo diskuze o Ukrajině v březnu vypadá oproti současnosti naprosto směšně.

V grafu je také vidět, že v březnu vyhrála prozápadní strana diskuzi na iDNESu opravdu na plné čáře. Je ovšem zajímavé, že maxima prozápadní skupina v počtu aktivních členů dosáhla v únoru a největšího počtu získaných lajků až v březnu. Mohlo by to být způsobeno tím, že v únoru byla na řadě více intelektuální témata jako minská dohoda a stahování těžkých zbraní, zatímco v březnu se jednalo o více populární diskuzi zmíněné Dragounské jízdy.

Podobný jev, kdy nárůst aktivních diskutujících následuje v dalším měsíci nárůst lajků, můžeme ale pozorovat v grafu ještě dvakrát. Konkrétně u protiislámské skupiny, kdy v květnu a srpnu narostlo množství členů následované nárůstem lajků v červnu a září. Počet diskutujících pak v červnu lehce klesal a v září téměř stagnoval. Jestli jde o náhodu nebo o jev, při kterém se tématu širší publikum více chytne až v následujícím měsíci po diskuzi aktivnějších, stojí rozhodně za další zkoumání.

Struktura zahraniční diskuze na iDNES.cz

Nedávno byla v Moskvě otevřena obří mešita a v komentářích pod články s tímto tématem můžeme zahlédnout poťouchlé poznámky o tom, že to asi příznivcům Putina pěkně zamotá hlavu. Rusko také aktivně vstoupilo do syrského konfliktu, kde bojuje proti islámským silám. Nabízí se tedy otázka, jaký je vztah mezi diskutujícími podporující Rusko a těmi, kteří jsou proti islámu (respektive uprchlíkům). Případně také jaký mají vztah k islámu diskutující preferující západ.

Vztahy napříč různými diskuzními tématy lze získat tak, že vezmeme data z celé zahraniční diskuze (komentáře pod články, které redaktoři zařadili do zahraniční rubriky). Jde tedy o trochu jiný typ dat než v minulé analýze, kde byly zahrnuty i domácí články týkající se uprchlíků. Také jsou zahrnuty všechny vazby mezi komentujícími, které mají sílu alespoň sedm, protože lze poté identifikovat i dvě menší skupiny. Pro podrobnější popis metodologie viz předchozí článek.

Na grafu vidíte konkrétně červnovou zahraniční diskuzi. Diskuze v červnu je vybraná z toho důvodu, že je na ní vidět skvěle struktura skupin, která je v základu stejná od začátku sběru dat, který začal v lednu 2015. V průběhu měsíců se mění jenom proporce tří základních skupin, které jsou na tomto grafu zobrazeny jako červená, modrá a hnědá. Modrá skupina je prozápadní, červená proruská a hnědá protiislámská. Bíle označení diskutující nejsou zařazeni do žádné interpretovatelné skupiny. Jak lze z grafu vidět, v červnu byla velikost diskuze o Rusku a o islámu v podstatě vyrovnaná (pro Rusko 165 aktivních komentujících, pro západ 257 a proti islámu 255). Díky tomu je červen dobrým měsícem pro porovnání názorů, protože například v září se o Rusku diskutovalo o poznání méně. Pokud jste zklamaní, že pracujeme s daty z června a víc by vás zajímala struktura aktuální diskuze, tak zde jsou zářijové surové výsledky též analýzy.

Pro červen navíc hovoří, že lze identifikovat i menší proislámskou skupinu označenou zelenou barvou (16 aktivních komentujících). Tuto skupinu se ve většině ostatních měsíců vůbec nedaří v rámci celé zahraniční diskuze rozpoznat.

Zajímavostí je drobná růžová skupina (5 diskutujících), kterou lze najít i v květnu a únoru, zastávající se homosexuálů. Vždy se logicky objevuje s nějakým tématem, které se dané problematiky týká. V červnu to bylo povolení homosexuálních sňatků v USA, v květnu referendum v Irsku a v únoru slovenské referendum.

Jaké jsou tedy vztahy mezi protiislámskými a proruskými diskutujícími? Důležité je, že se v žádném případě nejedná o stejnou názorovou skupinu. Algoritmus tyto dvě skupiny jasně odděluje. Jsou tedy lidé, kteří se v diskuzi daleko víc zaměřují na Ukrajinský konflikt a osoby, které zajímá víc islámská a uprchlická problematika. Již okem lze ovšem spatřit, že proruská a protiislámská skupina jsou na sebe v grafu hodně „namáčklé“ a jsou si tedy názorově bližší. Lze to vyjádřit i přesným výpočtem. Použijeme pro to vlastní pracovní metriku, kterou lze označit jako orientovaná názorová blízkost, vyjadřující, jak hodně má jedna skupina v oblibě druhou skupinu. Podrobněji viz metodologickou poznámku. Když hodnotu vypočítáme pro všechny skupiny mezi sebou, vznikne nám matice vztahů:

Není žádným překvapením, že opačně orientované názorové skupiny mají k sobě velmi negativní vztah. Jedinou výjimkou je postoj proislámské skupiny, která má sice k opačné názorové skupině také negativní vztah, ale pouze velmi slabý (-0,13 ‰). Zdá se, že obecně proislámská skupina nemá příliš tendenci se negativně vymezovat vůči skupinám ostatním.

Zajímavější jsou ovšem vztahy mezi různými diskuzními tématy. Ukazuje se, že proruští diskutující mají v oblibě diskutující protiislámské a naopak. Na druhou stranu je ovšem vztah prozápadní skupiny k protiislámským názorům také pozitivní, i když není tak silný. Vzájemný postoj proislámské skupiny a prozápadní je v obou případech pozitivní a středně silný. Tento výsledek můžeme chápat tak, že zatímco proruská skupina má v otázce islámu jasno, prozápadní skupina není v názoru na islám jednotná. Z tohoto pohledu by bylo velmi zajímavé se podívat, kolik diskutujících přešlo ze západního a ruského tábora v dalších měsících do skupiny obávající se islámu, ale to je již nad rámec tohoto článku.

Šedivá čísla uprostřed vyjadřují vztah skupiny k sobě samé. Tedy jak hodně se lajkují lidé ve skupině mezi sebou. Logicky se jedná o výrazně vyšší hodnoty než napříč skupinami. Nejvyšší hodnotu má v tomto případě proislámská skupina, která se tedy zdá být názorově poměrně homogenní.

Prohomosexuální skupina je vynechána z důvodu přehlednosti tabulky a také proto, že s většinou skupin nemá téměř žádnou interakci. Za zmínku ale stojí, že jde o skupinu s opravdu vysokou hustotou lajků uvnitř (52,6 ‰), což je dané tím, že se skupina příliš nevěnuje jiným tématům a zaměřuje se jen na otázku homosexuality. Zajímavé také je, že s prohomesexuální skupinou výrazně sympatizuje skupina proislámská (4,2 ‰). To je pravděpodobně způsobeno obecně liberální orientací proislámských diskutujících. Opačný vztah prohomosexuální skupiny k proislámské je sice pozitivní ale zdaleka ne tak silný (0,86 ‰). Pro zájemce je rozšířená tabulka zde.

Jako základní poznatek z analýzy struktury si můžeme odnést, že diskutující, kteří fandí v ukrajinském konfliktu západu, jsou v otázce postoje k islámu a uprchlíkům velmi nejednotní. Naopak ruští příznivci jasně inklinují k protiislámským názorům. Pokud se bude zvyšovat nadále aktivita Ruska v Sýrii, bude zajímavé sledovat, jak to změní strukturu diskuze. Patrně již nepůjde jednoduše rozlišovat na proruskou stranu zabývající se ukrajinským konfliktem a protiislámskou stranu řešící uprchlickou krizi a islámský terorismus. O to ale budou možná budoucí výsledky analýzy zajímavější.

---

Metodologická poznámka

Orientovaná názorová blízkost se spočítá jako:

(lajky skupiny 1 u komentářů skupiny 2 – dislajky skupiny 1 u komentářů skupiny 2) /
(počet členů skupiny 1 * počet komentářů skupiny 2)

Metrika vyjadřuje kolik lajků komentující ze skupiny jedna udělili komentářům lidí ze skupiny dva v poměru ke všem teoreticky udělitelným lajkům. Teoretické lajky se spočítají tak, že vezmeme počet členů skupiny jedna a vynásobíme ho počtem všech komentářů skupiny dva. Získáme tím číslo, které bychom dostali, kdyby všichni členové skupiny jedna olajkovali všechny komentáře skupiny dva.

Výsledek metriky bývá velmi malý, protože teoretických lajků je obrovské množství, takže hodnoty je vhodné uvádět v promile. Z toho plyne, že rozsah metriky se pohybuje od -1000 do +1000, kde pozitivní číslo je pozitivní vztah skupiny 1 ke skupině 2 a záporné číslo je negativní vztah.

Analýza dat z internetové diskuze o uprchlících

Obecně panuje rozšířený názor, že diskuze pod články na zpravodajských webech jsou hnůj a svinstvo. Pokud někomu řeknete, že se v diplomce zabýváte politickými diskuzemi na internetu, spatříte v jeho očích většinou soucit. A diskuze o uprchlících je svinstvo na druhou.

Lze se na to podívat ale taky z jiné stránky. Pokud máme odvahu se do diskuze ponořit, můžeme z ní získat užitečné informace o současné debatě. Pročítat ale všechny komentáře je přinejmenším zoufale neefektivní. Lepší je všechna potřebná data stáhnout pomocí počítačového programu a pro analýzu využít statistické zpracování dat a hlavně analýzu sociálních sítí - analýzu grafů složených z bodů a vazeb. Konkrétně budeme analyzovat diskuzi na zpravodajském serveru idnes.cz. Ten má tu výhodnou vlastnost, že jako přihlášený uživatel vidíte, kdo lajkuje a dislajkuje komentáře ostatních uživatelů. Vzniká tím pádem síť vztahů mezi jednotlivými diskutujícími. Z téhle sítě pak jdou zjišťovat různé zajímavé informace o skupinách, výrazných osobnostech nebo třeba osobách, které spojují různé názorové skupiny.

Informací v takové diskuzi je uloženo neuvěřitelné množství a možností, jakým způsobem se na ně podívat, je nepřeberně. Je proto lepší začít zvolna a nedávat si příliš velké cíle. Podíváme se proto pro dnešek pouze na srpnovou debatu a její základní popis.

Jak velké je velké téma

Nikdo nepochybuje, že uprchlická tématika posledních několik měsíců hýbe naší veřejnou diskuzí. Jak to ale vypadá, když debata na idnesu vře?

Za celý srpen se na idnesu z klasických zpráv (nepočítá se Technet, Ona a další rubriky) věnovalo 13 % článků uprchlické krizi, Islámu, terorismu nebo uprchlíkům. Respektive u nich byl umístěn alespoň jeden z tagů "Islámský stát", "Příliv uprchlíků do Evropy", "Terorismus", "Terorismus, teroristické útoky", "Islám", "Uprchlíci". Ze všech 230 973 srpnových komentářů přibližně třetina byla u těchto článků. Na počet reakcí je poměr ještě o něco vyšší, kdy se z přibližně milionu lajků a dislajků, které v diskuzi na idnes.cz diskutující v srpnu udělili, téměř 40 % objevuje pod články se zkoumaným tématem.

Takže takhle to vypadá, když nějaké téma lidi opravdu zajímá - u 13 % článků je 40 % aktivity. Pro srovnání nejčastějším tagem "Krimi / Černá kronika" je označeno 11 % článků, komentářů je u tagu 12 % a lajků a dislajků 12,5 %. V tomto příspěvku se nedostaneme k podrobnějšímu srovnání s více tématy ani k vývoji v čase, protože se budeme věnovat zajímavějšímu tématu a tím je rozdělení na diskuzní skupiny.

Dvě názorové skupiny

Na uvedeném grafu vidíte znázornění vztahů nejvíce aktivních diskutujících. Každý bod představuje jednoho diskutujícího. Čím je bod větší, tím dostal diskutující od ostatních více lajků. Čím je čára mezi dvěma diskutujícími širší tím je mezi nimi výraznější pozitivní vztah. Pomocí algoritmu jsou v grafu stanoveny skupiny, kde jsou uživatelé spolu propojeny hodně vztahy a každá skupina má jednu barvu.

Vztahy aktivních diskutujících (uprchlíci, srpen 2015)

Aktivní diskutující jsou vybráni proto, že by graf se všemi komentujícími byl extrémně nepřehledný a navíc je na to potřeba větší výpočetní výkon počítače. Ze stejného důvodu se v grafu počítá jenom s lajky a dislajky jsou vyřazeny. Aktivní diskutující zde konkrétně znamená, že osoba má vztah alespoň k jednomu jinému uživateli nejméně deset lajků. Díky tomu si taky můžeme být celkem jistí, že vztah je opravdu významný a nejde jen o náhodné lajknutí. Z celkových 11 466 diskutujících je tak na grafu zobrazeno necelých 400.

Na první pohled je zřejmé, že jsou zde dvě výrazné názorové skupiny s velmi odlišným názorem. Algoritmus také našel několik dalších menších skupin, které v tuto chvíli zanedbáme. Na to, abychom zjistili, jaký mají dvě hlavní skupiny názor, se podíváme, které komentáře členové těchto skupin za srpen nejvíce lajkovali. Vybrány jsou dva nejoblíbenější příspěvky skupin:

Červená skupina

Turkům a Řekům je to jedno, Makedonci postavili plot a zátarasy, Srbové už to taky stopli, Maďaři postavili plot, Slováci všechny odmítli, Němci chtějí pozastavit platnost Schengenské dohody a pro jistotu pálí potenciální ubytovny, ale Rakušáci se jako obvykle pustí do nás. Už chybí jen zmínka o jaderné elektrárně, aby to bylo komplet.

Článek: Rakouský kancléř kritizuje Česko kvůli běžencům. Bez kvót to nejde, míní (25.8.2015)

Ještě si vzpomínám jak po vstupu do slavné EU blokovali roky pracovní trh kvůli nám a Polákům, nebo vlastně celkově lidí z Evropy a teď jim nevadí milion kulturně odlišných a nekvalifikovaných Afričanů?

Článek: Jste neúnosně pomalí, vyčítá Berlín kvůli migrantům Evropské unii (23.8.2015)

Modrá skupina

Jsem myslel, že to byla demonstrace a vono to sjezd amatersky genetiku. Pokud bych jejich genofond zanikl vůbec by to nevadilo.

Článek: Imigrace zničí naše geny, hřímal řečník v Praze. Odvedla ho policie (8.8.2015)

ani pan "válečný hrdina" neumí rozlišovat mezi fanatickými islamisty a těmi, kteří prchají před hrůzami války.

Článek: Ve jménu Alláha vraždí kdekoliv na světě, varoval nový šéf Úsvitu Lidinský (8.8.2015)

Interpretace je velmi snadná. Červená skupina je jasně protiuprchlická zatímco modrá prouprchlická. Za spíše zajímavost můžeme považovat to, že nejoblíbenější příspěvky protiuprchlické aktivní skupiny jsou celkem dlouhé a poměrně jasně argumentují. Naopak oblíbené příspěvky prouprchlické jsou dost krátké a oba obsahují osobní útoky. Patrně se jedná o náhodu a na nějaký závěr by byla potřeba rozsáhlejší analýza, ale rozhodně to je podnět pro liberálně orientované diskutující, kteří bývají často přesvědčeni o své intelektuální nadřazenosti.

Co víme o skupinách

Jak je vidět z následující tabulky červená protiuprchlická skupina tvoří přibližně 80 % všech aktivně diskutujících. Prouprchlická skupina ale vytváří poměrně o 8 % více komentářů než je počet jejich členů. Můžeme tedy říct, že jde o skupinu v diskuzi mírně aktivnější než je skupina protiuprchlická. Možná je to způsobeno tím, že liberální prouprchlická část veřejnosti je obecně více angažovaná.

Když se ale podíváme na další čísla, zjistíme, že prouprchlická skupina je velmi neoblíbená u méně aktivních diskutujících. A to dokonce takovým způsobem že aktivní diskutující, kteří jsou uprchlíkům nakloněni, dostali v srpnu devětkrát méně lajků než druhá skupina. Navíc prouprchlická skupina dostala přes 70 % dislajků. Naladění drtivé části návštěvníků idnesu je tedy více než jasné.

Tento fakt způsobuje mimo jiné i to, že pokud diskuzi na idnesu jenom rozkliknete, tak v podstatě nemáte šanci zaregistrovat, že by zde nějaká prouprchlická skupina existovala. Musíte se diskuzí podrobněji probírat, abyste na prouprchlické postoje narazili, protože v doporučených příspěvcích budete mít jenom nejlajkovanější protiuprchlické názory.

Co z toho vyplývá? I když je diskuze na idnesu opravdu velmi jednostranná, není pravda, že by tu neexistovalo více názorů a všichni jednohlasně odsuzovali uprchlíky. Je zde menší (značně neoblíbená) skupina, která aktivně diskutuje a brání prouprchlické pozice. Výsledky tedy působí, že docela dobře kopírují realitu mimo internet. Diskuze na internetu v tomto smyslu není katalyzátorem nenávisti, která zatemňuje mysl lidí. Naopak na internetu máme možnost vystoupit ze své sociální bubliny a při podrobnějším zkoumání zjistit, jak se věci skutečně mají. Jestli by ale šlo používat diskuzi z idnesu jako nástroj k měření veřejného mínění je otázkou, která by vyžadovala výrazně podrobnější zkoumání.